19. kapitola - Malý incident

26. prosince 2007 v 16:59 | by Anduel |  **Naděje umírá poslední**
Tak a protože jsem byla opravdu pracovitá, tak tady máte i další kapču k Naději...jako vlastně se tam nic neděje a je taková, no divná:) u mě nic novýho, takže hezký počteníčko a moooc prosím o kmentáře, když jsem byla tak pilná (jako včelička-ale Mája fakt nejsem)
Anduel

19. Malý incident
Cítila jsem se naprosto šťastná…jo. Já Victorie, řečená Vicky, jsem byla šťastná. Jen jsem se bála, že to nebude trvat moc dlouho. Jako já se snažím být optimista, ale…vždycky je tam nějaké ale.
Vstala jsem z pohovky ve společenské místnosti. Oheň už zase plápolal v krbu. Ale já se otřásla zimou. Měla jsem strach.
"Pojď sem," řekl za mnou někdo. Otočila jsem se na osobu na pohovce. Sirius byl rozvalený na větší části a s očima plnými něhy se na mě koukal.
"Díky, ale mačkání mám dost. Víš, že se úplně nehorázně roztahuješ?" řekla jsem s úsměvem.
"Ber mě takovýho, jaký jsem."
"Neboli frajírka s máslem místo mozku...a ještě seš roztahovačnej? Co jsem si to nabalila." Vrhl se po mně, až jsme skončili na zemi. Jako perte se s vymakaným klukem...zavalil mě a pořádně mi držel ruce. Zas si vynutil přímý pohled do očí...vlasy mu padaly do obličeje.
"Slezte ze mě, pane," řekla jsem úředním hlasem.
"Nebo?" ptal se sebejistě.
"No..." řekla jsem a natáhla jsem se ještě víc k němu. Tohle moc námahy nepotřebovalo. Spojila jsem naše rty. Pokaždé jsem se musela chtě nechtě zatřást. Vzbuzoval ve mně přehršel pocitů a emocí. Nádherných pocitů a emocí...začala divoká hra. Nevnímala jsem si nic okolo. Nic jiného neexistovalo. Jen my.
Bohužel jsem byla nucena udělat...kopla jsem ho co nejjemněji to šlo. I přesto se odvalil hodně rychle. Vstala jsem, ale ještě než jsem odešla, tak jsem mu řekla...
"Ber mě takovou, jaká jsem." A s úsměvem jsem odběhla. On mě zabije, až toho bude schopen. Vyšla jsem až do dívčích ložnic. Holky měly dneska odjíždět a já se musela rozloučit. Otevřela jsem dveře a tam...kruci! Lily s...no fuj Jamesem. Leželi v objetí. Proč v takovýhle chvílích u sebe nemůžu mít foťák? To toho chci moc? Buď je Lily telepatka nebo mě slyšela přijít. Nebo obojí, ale prostě se otočila a konečně rozlepila ty svý kukadla.
"AAAAAAA," vykřikla.
"Klidni se, to jsem já. Ne obživlej Tutanchamon, takže bys konečně mohla přestat trestat mí ušní bubínky!" řekla jsem hlasitě. To se už probudil můj milovaný bratránek...
"Vyspinkala ses nám dobře, Šípková Růženko," ptala jsem se dětinským hláskem. Otevřel a v zápětí vyvalil svý oči.
"Eh, co tu děláš?" ptal se James.
"Počkej, musím se zamyslet...že bych tu stála?"
"Nedělej chytrou."
"Já ji nemusím dělat...víš, vedle tebe i někdo jako já vypadá inteligentně. Vlastně i moucha..." řekla jsem zamyšleně. Vylítnul z postele rychlostí blesku. Bohužel ho jeho společenský hábit v běhu moc nepodporoval a můj drahý bratránek skončil na zemi. No, brala jsem nohy na ramena. Proběhla jsem společenskou rychlostí blesku. Bohužel ani mě šaty v běhu moc nepodporovaly...a tak. No dovedete si to představit.
"No, dopr...!" vykřikla jsem. Skončila jsem na zemi. Asi to máme v rodině...
"Ale ale, kdopak nám tady skončil na lopatkách?" ozvalo se nade mnou. Pomoc.
"Siriusi, prosím, měj se mnou slitování," škemrala jsem jako malá. Klekl si ke mně zase na zem. A pak to přišlo...mučení. ten černovlasej idiot mě začal lechtat.
"Siriusi! Siriusi...přestaň!!! Udělám cokoliv!" křičela jsem, ale musela jsem se smát.
"Cokoliv?" ptal se tajemně. Zaváhala jsem. A on mě začal znovu lechtat.
"Ano, cokoliv!" vykřikla jsem se slzami smíchu.
"Dobře," řekl a vášnivě mě políbil. Popsat, co se se mnou stalo, když se naše rty spojily a jazyky proplétaly by trvalo věky a stejně by to nepopsalo tu podstatu. Hořela jsem. Spalovala mě touha, ale Siriuse jsem od sebe jemně odstrčila. Nechápavě se na mě podíval. Sklouzla jsem pohledem ke schodům, kde se shromáždil celý nebelvír, protože se blížil čas odjezdu domů na Vánoce. No, nikdo z nich se netvářil moc nadšeně...ale tohle já v lidech vzbuzuju.
Vstala jsem, upravila se a hrdým krokem zamířila k ložnicím. Vyšel James. Hrdě jsem se otočila na podpatku a vydala se ven ze společenky. Hned jak jsem vylezla z obrazu jsem se dala do sprintu. Ani nevím, kam jsem běžela, ale zastavila jsem se až ve sklepeních. Bohužel se hned ozvaly kroky. Mám to já štěstí...a to jsem ještě netušila, jak moc velký. Vyšly dvě blondýny se stádech svých goril. Taková krásná rodinka.
"Ty jo Narciso, bych tě od Luciuse nerozpoznala, kdybys nebyla taková plošina. Ještěže že je Lucius taková kozatice," řekla jsem s úsměvem. Zastavili se na místě a měřili si mě pohledy.
"Co míříte domů? Určitě si seš jistej , že trefíš bez mapy Crabbe? Jé, sorry. Já zapomněla, že neumíš číst...no aspoň že umíš...ehm. počkej den mi deset let a možná na něco přijdu. A Luciusi...krmí tě doma máma? Nebo už to zvládneš, ty šikovnej hošíku..." řekla jsem zamyšleně a infantilním hlasem. Už měli všichni vytáhlé hůlky a vypadali nazlobeně.
"Bacha, ať si nevypíchneš oko, Bellatrix. Jednooká svině by bylo až moc."
"Zavři tu svou nevymáchanou hubu, ty kříženče," vyprskla Narcisa.
"Bloncko, nedělej, že víš, co to znamená."
"Takhle s ní mluvit nebudeš!" řekl ledově Lucius.
"Dobře, přemluvils mě...budu mluvit její mateřštinou...Bůůůůůůů," zabučela jsem na celou chodbu.
"Nebo to bylo...kokokodáááááááák."
"Sorry, Bellatrix, ale chrochtat jak ty neumí nikdo. Taková prase a svině seš tu jen ty. Nic proti teda Luciusi. Tebe radši nikam zařazovat nebudu. Nebo by ses mohl samým rozčílením i rozcuchat. Nevadí ti, že máš vlasy delší než Zlatovláska? No, to bys teda musel vědět, kdo to je..."
Pohyb hůlky jsem viděla jen stěží, ale uhnula jsem. Přiskočila jsem až ke zdi a teď na mě mířilo několik hůlek. A Malfoy vypadal...naštvaně.
"Já ti říkala, ať se nerozcucháváš...no nic, já už mizím. Pa!" A vystřelila jsem od nich. Řekla jsem si, že spíš přeperu Jamese než hordu zmijozeláků. Ale pomsta mě asi nemine. Co to do mě vjelo? Triskem jsem doběhla do společensky a vrazila jsem do...
"Ahoj, Jamesi," řekla jsem nervózně.
"Tebe jsem hledal..."
"Ech, vážně? Sorry, ale já se jdu rozloučit s Lily."
"No, to teda..."
"Ano," ozvalo se před náma. Lily! Moje záchrana.
"Slyšels Jamesi nebo máš tak dlouhý vedení? Mám na tebe mluvit pomalu? P o p í s m e n k á c h, jak na mimino? Cože teda seš, ale..." Lily mě chytla za ruku a táhla mě pryč. Objala mě.
"Dávej tu na sebe pozor," řekla Lily starostlivě. Vzpomněla jsem si na ten malý incident s Malfoyem...
"No, jasně. Já si pořád dávám pozor. Ty na sebe dej hlavně bacha! A pozdravuj žirafu."
"Petunie, to určitě moc ráda uslyší." Vyprskla jsem smíchy. Bude mi chybět. Škoda, že tu zůstávám sama. Vrátili jsme se k Jamesovi. Vedle něho už stál jeho věrný ocásek.
"Tak už máte oba sbaleno?" ptala jsem se smutně.
"Já ne," řekl Sirius.
"Já ti věci balit nebudu. Zase TAK odvážná nejsem," řekla jsem zděšeně.
"Já tu zůstávám," řekl klidně. Jako kdyby někdo řekl stop...koukala jsem na něj neschopna slova.
"Co...eh...proč?" ptala jsem se zmateně a přelítávala pohledem z Jamese na něj.
"Přece bych tě tu nemohl nechat samotnou...takovou živelnou pohromu. Kam bych se pak vracel." Pořád jsem nebyla schopna slova. On se vzdal Vánoc u Jamese? A kvůli mně? Mé maličkosti? Nemožné.
Opak byl ale pravdou. James s Lily odjeli odpoledne a my jsme zůstali sami. Byla jsem neskutečně šťastná za Lily. Byla veselá a spokojená. Nejlepší na tom bylo, že s mým bratránkem...
"Tak a teď k tvému trestu," řekl s úsměvem Sirius.
"Cože??? Jakému trestu?" ptala jsem se zmateně. Pak jsem si ale vzpomněla...na to lochtání...pomoc. poznal na mě, že jsme si vzpomněla a pořád se usmíval.
"Vždyť máme celý prázdniny před sebou tak proč teď...?"
"Uvidíš, jen pojď." A vzal mě za ruku a táhnul ze společenky pryč...
 


Komentáře

1 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 26. prosince 2007 v 17:10 | Reagovat

Juuu ježiši zase krása, já se těším na dalšííí O:-)

2 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 26. prosince 2007 v 17:10 | Reagovat

Aaa první koment, vidíte to?????:D

3 Lůca Lůca | Web | 26. prosince 2007 v 17:12 | Reagovat

haaaaaaaaaaaaaaaaaaaa! Kráása! a žádná nuda, jaks mi psala! A honem! pilná včeličko! Napiš další kapitolku...

4 Peťula Peťula | E-mail | Web | 26. prosince 2007 v 17:29 | Reagovat

Jůůůů to je kráááásná kapča. Doufám že napíšeš co nejdřív další, protože za takový knce bych vraždila. Tak už se těším na další kapitolky......Vážně nádherná povídka...

5 Stania Stania | Web | 26. prosince 2007 v 18:03 | Reagovat

pěkný...cože? co to tu píšu za blbosti? naprosto skvělý :o) Nejvíce se mi líbilo to tvé popisování, jak se škádlí Sirius a Vicky, je tak...tak...nádherně romantické :o)...no upřímně, kdo by nechtěl to, co si popsala, prožít? já ano :o) Nemám slov, prostě je to prásně napsaný a moc se těším na další kapitolku...tak se snaž včeličko :o)

6 KiVi KiVi | Web | 26. prosince 2007 v 18:28 | Reagovat

jééé supeer:)) svině zmijozelský, jen do nich!:o)

7 Melissa Melissa | Web | 26. prosince 2007 v 19:14 | Reagovat

Já jsem mrtvá smíchy budu potřebovat asi studenou sprchu

hej ta přestřelka s blonckou a prasetem neměla chybu, bože tohle je perfektní.

jsem ráda, že jsi S aV dala do hromady, bylo to až nelidské je oba takhle trápit... ale musím říct, že mi je povaha Viky velice sympatická. takhle drzá na učitele nejsem ani já a to už je hodně co říct. docela se divím minervě, že z ní neskončila ješě u svatýho munga s novým tipem infarktu.

tahle povídka je naprosto báječná a už se těším, na další, doufám, že nebudeš dlouho napínat, i když každýmu dojde co bude ten trest že:-D

tak honem další, jinak se ukoušu zvědavostí, doufám, že nedovolíš abych se snědla:-D

8 barbora barbora | 26. prosince 2007 v 19:19 | Reagovat

kraaaaaaaaaaaaasna kapitola:DD uplne super:D tesim sa na dalsiu:DD

9 Merisa Merisa | Web | 26. prosince 2007 v 19:21 | Reagovat

Moc ráda spřátelím :)) Už jsem si tě šupla mezi sb :*

10 Polgara Polgara | Web | 26. prosince 2007 v 21:18 | Reagovat

Alelůja...další výborně napsaná kapitola a hlavně ta scénka, jak s etam naváží do zmijozelských...good

11 Kaitlin Kaitlin | Web | 26. prosince 2007 v 21:46 | Reagovat

tééda, tak ty poslední dvě kapitoly byly opravdu bezvadné..v téhle poslední mě opravdu pobavil ten rozhovor se Zmijozelákama..To jsem se u toho dusila smíchy..ještě te´d mi po tváři tečou slzy od smíchu..=D No, doufám, že další kapitola bude co nejdřív..=D

12 Adrianne Adrianne | Web | 27. prosince 2007 v 11:19 | Reagovat

Senzační kapitolka... a jak Siri s ní zůstal na Vánoce. No kráááááása. A to s těma zmijozelákama. Jsem fakt nemohla jak jsem se řehnila :D Takže fakt super. Píšeš čím dál tím líp, a to nekecám :D

13 Paige Paige | Web | 27. prosince 2007 v 12:32 | Reagovat

Tak jsem si konečně našla čas, abych si přečetla aspoň tuhle kapitolu: sice ani pořádně nevím, o čem to je, ale tenhle příběh mě zaujal, hlavně ta "výměna názorů" mezi hlavní hrdinkou a zmijozelskýma....ty hlášky stály zato:D

14 ginny------ ginny------ | 27. prosince 2007 v 12:36 | Reagovat

ahoj super kapiola jen tak dal stema zmijozelakama to bylu super už se nemužu dočkat dalsí

15 Karin Karin | E-mail | Web | 27. prosince 2007 v 14:41 | Reagovat

Super povídka =o)

16 melian melian | Web | 27. prosince 2007 v 15:49 | Reagovat

teda krása! fakt super!:) nááádhera! jéé.. nemám zas slov... ach ti zmijozelové!:) ne-super!:-)

17 Ewilan Ewilan | Web | 27. prosince 2007 v 20:35 | Reagovat

tak tohle byla zarucene ta nejlepsi kapitolka!! to se vazne povedlo..jezis jeste ted si stiram slzy smichu a tise se pochechtavam:-Dta prestrelka, hadka - to bylo dokonaly:-Dach ti zmijozelsky...to vazne nemelo chybu:-Djinak jim to pekne nandala, jen do nich:-Djezisi, to byly hlasky.

jezis a to byla romantika..ja chci taky:-))a je dobre, ze jsi je dala dohromady. vsak jsem to od te kapitolky predtim pekne citila. jen jsem cekala, kdy k tomu dojde:-))

naaaaaaaadherny, vazne uzasny!

18 Jenny Jenny | Web | 27. prosince 2007 v 20:35 | Reagovat

To s těma Zmojizelákama bylo božský!!=D Prej Zlatovláska, mám dost=D Píšeš skvěle, pls další kapču!!

19 Treia Treia | E-mail | Web | 29. prosince 2007 v 13:37 | Reagovat

Joo.. Ty Zmijozeláci byli úžasný.. A už jsem zvědavá, co to Sirius na Viky vymyslel..:)

20 Grey wolf Grey wolf | 30. prosince 2007 v 11:51 | Reagovat

prostě úúúžáásnýý!!!! píšeš nádherně.. už se těšim na další kapču!!..

21 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 30. prosince 2007 v 15:13 | Reagovat

Co nejdřív to chce pokráčko... :)

22 kikčík kikčík | 30. prosince 2007 v 16:09 | Reagovat

je to úžasný.Hrozně pěkně píšeš.Jsem málem spadla ze židle jak jsem se tlemila.

23 Areneis Areneis | 1. ledna 2008 v 7:38 | Reagovat

heh, netefim se ani na písmenka, úžqssná kapitoila a i povídka. Moc pěkný. Ani jsem to nemusela íst znovl.

24 pantherka pantherka | Web | 4. ledna 2008 v 16:08 | Reagovat

Andýskuuuuuuuuuuu! :DDD To bylo úžasný! Sem strašně ráda, že se dali dohromady, ale asi v tom bude nějakej háček, co? :( No nic, slkintám blahem a pomalu umírám smíchy.... to bůůůů, mateřština a Zlatovláska :DDDDD LUcíček se asi naštval. SE divim, že Vicky eště žije! Tohle neměla dělat :P

Jak řiká Adri, píšeš čím dál tim líp :)))

25 Enervate Enervate | Web | 11. ledna 2008 v 22:34 | Reagovat

Andy, to bylo suprovýýýýýýýýý, hej ja sem měla výtlem:o))) Jak tam stírala Zmijozely, to neeee, to bylo naprosto, neuveritelne božííí!!! Seš skvělá, ty jo! Jeste ze sem se na to cteni dala! fakt super. zlepsujes se vic a vic. :o)

26 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 25. ledna 2008 v 17:43 | Reagovat

ajajaj, chudák holka, mě zajímá co si na ní vymyslí:)

27 aria svit-kona aria svit-kona | 16. února 2008 v 21:00 | Reagovat

si fakt moc sikovna. dlouho sem se takhle nezasmala. pises fakticky skvele a hlavne poutave takze pred tebou smekam a tise ti zavdim tvuj talent :]

28 Kattelinka Kattelinka | E-mail | 16. března 2008 v 13:18 | Reagovat

wow....Já celou tu rozmluvu se Zmijozelákama sem vytírala podlahu:-D....fakt něco:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama