1. kapitola - Zvyky Malfoyů

29. prosince 2007 v 8:55 | by Enny & Andy |  **Vítejte v klubu**
Tak...už je to tak a já jsem se total pomátla a nejsem v tom sama:-))) s enervate jsme si domlouvaly povídku od 13 odpoledne do pěti hodin ráno, a tak jsme jí šly psát:-) jsem blázni? jistě a já jsem na to hrdá:))) řehnila jsem se u toho od začátku až do konce, protože každá jsme vymýšlela jednu větu, odstavec,...:)))a vzešla z toho dokonalá parodie, teda aspoň my jsme z toho zmíraly smíchy, mno nic:)jinak enny moc děkuju za spolupráci, jsem mega ráda, že jsme tě poznala a obdivuju tě, že si to se mnou vydržela tak dlouho na drátě:-) si poklad:-*
p.s. Mel promiň a snad tě uklidní, když ti tu kapču věnujeme:)))

"Otče, já se zamiloval!" podíval se vysokému muži do očí blonďák, aristokrat pohlédl na svého syna.
"Doufám, že do mě ne?!"
"Co si to o mne myslíte?!" vyděsil se hoch upřímně. (Už ste někdy viděli upřímného Malfoye?)
"Nic dobrého, synu!"
"Teď jste mě hluboce ranil, viděl jsem ve vás vzor! Svůj životní vzor! A vy mě takhle snížíte! Před domácím skřítkem!" pohlédl trpce na malé stvoření.
"Ne, Draco, odpusť...já jsem se mýlil," řekl přiškrceným hlasem vysoký blonďatý blb.
"Vy přiznáte svou chybu?" vyvalil Draco oči … Vypadá, jak žába … pomyslel si jeho otec a znechuceně se odvrátil.
"Ne, ty idote, dělal jsem si srandu!" řekl stěně před sebou.
"A běž vyvenčit toho skřeta!" mávl rukou. Skřítek začal nadšeně skákat.
"Ale s matkou jsem byl venku před půl hodinou ...Jo, vy myslíte tohohle, jistě můj pane," řekl odevzdaně Draco.
"Až se uráčíš vrátit, očekávám tě v knihovně! Řekneš mi o té slečně, kterou sis vybral! Jen doufám, že je z váženého, čistokrevného rodu!" sykl si už spíš pro sebe.
"No, rodokmen má celkem dlouhý, stejně jako vedení," pomyslel si mladý pan Malfoy. "Ale stejně moje srdce patří jen jí...mé kočičce. Mé srdce vzplanulo nepoznanou láskou, ona mi tak neskutečně rozumí … i když jsem jí ještě neprozradil, co k ní cítím. A byly to city nevídané. Já chladný a nepřístupný...a ona tak přítulná. Mé srdce hoří. Musím se jí, co nejdříve svěřit. Pak už nás nic nerozdělí."
Celou cestu myslel jen na ni nepřítomně hleděl do dáli … najednou se ozvala tupá rána. Draco Malfoy se objímal s železným sloupem.
Trvalo mu pět minut, než mu to došlo. Možná to bylo tím otřesem mozku. Možná taky ne...
"Né! Já ji podvedl! A s kým? Probůh … S železnou tyčkou!" sklátil se na zem v mrákotách.
"Pane doktore a bude v pořádku?" ptal se v nemocnici u Svatého Munga Lucius Malfoy.
"On snad někdy byl?"
"Taky pravda," šeptl si pro sebe Lucius. Najednou do místnosti vběhla blonďatá žena.
"Kde je můj syn? Kde je můj blonďatý superman?" křičela hystericky na všechny strany. Ten křik by probral i mrtvého.
"Ááá, kolikrát ti mám opakovat, že nejsem Superman, ale Spiderman?!" prskl na matku a nechápavě zakroutil hlavou.
"Promiň, ty můj chrabrodracodrile..." zažvatlala dospělá žena. Hoch protočil panenky.
"Já myslel, že už se na ty mudlovské hovadinky nedíváte!" přejel je Lucius opovržlivým pohledem.
"Sorry fotr, ale matka si nedala říct," řekl omluvně pubertální dement.
"Já nechápu, co na těch cvocích v převleku vidíte?! Takovej Rambo! To je borec podle mýho gusta!" zasnil se Lucius. Po tváři se mu rozlil připitomělý výraz.
"Rambo...no to je klasa. Ale kam se hrabe na amerického guvernéra. Já se vrátím. Ale už senilníš, otče. Dělej s tím něco nebo dopadneš jako strejda Volda. No kde ten skončil...u pokémonů...," řekl varovně jeho syn.
"Co máš proti Pokémonům? Takovej Pikachu … to je můj tajnej idol … celej žlutej! A ty blesky, co z něj lítaj!" zamyslel se.
"Kdybys slyšel jaký kraviny lítaj z tebe," pomyslel si s trpkým úsměvem jeho syn.
"Já proti tomu nic nemám. Jen jsem si myslel, že hraješ vyšší ligu. Telenovely, to je třída odborníků," řekl vážně Draco.
"Svatá pravda, Draco, svatá pravda!" rozzářily se oči Luciusovi. "Jó, Esmeralda, to byla borka! Tak rychle běhat neumim ani já … a když si vemu, že byla slepá, borka prostě!" slastně pohladil svou hůl.
"Esmeralda? Ta zelená suknica? No, tož já jsem měla oči pro jinú. Betty. Betty se jmenovala. Ten železný úsměv. Ah, to byla děvčica," řekl zasněně Draco.
"A co teprve Milagros. To byl můj Divoký anděl! Tu já miloval. Dyť víš, Dracoušku, jakej sem vždycky chytil amok, když byla s tím, tím … Ivem!" sykl nenávistně. "Ale pak přišla Kachorra … a já, já se zamiloval znovu! Představ si! Můj andílek měl dvojče! A úplně stejný! To musely bejt asi jednovaječný, že?" zeptal se tupě.
"Vy tady trapčíte s nějakýma kozatkama. Za to já?! Já si našla borce. Celý svět ho zná, celý svět ho miluje. Housi, vem si mě!" nechala se unést paní Malfoyová.
"Vzít si tebe? Ten by ti maximálně strčil teploměr … do prdele! A byl by rád, že se tě zbavil, lásko moje," uchechtl se Lucius.
"Otče, vzpomínáš na ty skvělý bojovníky? Vždy vyhráli! Strážci vesmíru! Nikdy nezapomenu tu kouzelnou formulku - morfujeme!" přerušil rodiče Draco a hleděl na obrázek kosmonauta na stěně.
"Pamatuji...protože vládnout může jenom jeden. Jeden jim všem káže a do temnoty sváže. Ale jinak nesnáším ty mudlovské braky..." řekl znechuceně Lucius.
"Ho, hó, otče! Nezastírej! A co ta Harlequinka u tebe pod polštářem, co?" uculil se Draco. "Neskrytá vášeň se to menovalo!" Lucius zrudl.
"Ale nech mě již být. Trýzníš mě synu, ano trýzníš. A to byl žal matky a bolest otce," pronesl dramaticky Malfoy.
"A tos zas vyhrabal kde? Znám lepší!" hrdě vypjal svou hruď a naoko vážným pohledem si změřil otce. "Být, či nebýt? Toť otázka!" Lucius začal tleskat, ihned poznal z čeho tento úryvek pochází. V očích se mu zračilo nadšení.
"To byl Mackbeth, že ano?" ptal se nadšeně Lucius.
"Otče, neříkej, že si takový idiot. To nepoznáš Richarda III.?" Ptal se znechuceně Draco. Lucius se zhrozil.
"Och, jistěže poznám! Jen jsem tě zkoušel, synu!" bodře se na něj usmál.
"Grissome! Lásko má, jediná!" křikla najednou Narcissa.
"Ale kušuj, s tím babo. Chaloupko, otoč se ke mně!" řekl tajemně Lucius.
"Ne, ke mně!" vykřikl Draco.
"Ke mně!"
"Ha! Ivan!"
"Probůh, kde?" vyjekl Lucius a začal se zbrkle otáčet.
"Je ti zima, děvenko?" ptal se zmateně Lucius.
"No jasně, ty dědku!" odpovídal zmateně Draco.
"Sedm dní …," šeptla najednou Narcissa. Draco s otcem se na ni vystrašeně otočili.
"Co zas plácáš? Proč tak málo?"
"Přines mi sem vodu, synu. Nemohu dýchat," řekl Lucius. Tak otevři pusu, pomyslel si Draco.
"Wingardium levita," pronesl a niiic...
"Je to leviouusa," řekla káravě matka. Je to leviouuuuusa, ne leviosaaaaa! Je příšerná, pomyslel si.
"No, Houstone...máme problém," pronesl zmatený a dezorientovaný lékouzelník. V zápětí už ležel na podlaze. Malfoyovi se na něj nechápavě podívali.
--------------------------------------------------
Byl typický letní anglický den. Žádní ptáci nezpívali a chcalo jako, kdyby do těch mraků udělal někdo díry. Blonďatý chlapec se svým vlasatějším blonďatým otcem se vydali na nákupy.
"Toho, kdo z nebe udělal cedník, je zabít málo!" brblal si Draco nevrle.
"Ale synu, nejsi z cukru, nerozpustíš se!" opáčil mu sladce otec.
"Co to do tebe vjelo? Mluvíš, jak úchylná tetička Maya! Si hraje na blbou lišku! Ts!"
"O tý zelený palici mi nemluv, synu. Pokaždé mi říká, jakej jsem strašnej trotl..."
"Ona už je taková...liška podšitá," řekl zadumaně Draco.
"Liška podšitá … děláš si ze mě srandu? Jak může bejt liška podšítá?!" načepejřil se Lucius. To už vcházeli do krámku s oděvy.
"Vítám vás," přispěchala k nim baculatá žena. "Máte přání?"
"Těch by bylo," šeptl si pro sebe Draco.
"Ano, tady pro syna nějaké hábity a spodničky … ehm … spodní prádlo."
"Spodnič...spodní prádlo. Aha. Pro mladého pána. A představovali byste si s kytičkami nebo tak?" ptala se nesměle prodavačka.
"No, Draco, tohle je slušný obchod, dají ti i na výběr!" poplácal syna po zádech.
"Chci černý, krajkový! A k tomu podvazky … Víte, co to je, ne?" zeptal se ženy, když na něj hleděla, jak vyoraná myš. "A taky růžový kraťásky na spaní … Jó, ty sem si vždycky přál. Víš, jak mi je bude Potter závidět, otče?" pohlédl na jmenovaného s úsměvem.
"Ano, bude. Ta pomsta je tak sladká a..."
"Ale, Pauline, novej hábit? A na co, když mi ho ti haranti zničí. Už to slyším: ten inkoust se mi na něj vylil omylem...a ta žvýkačka se vám tam přilepila určitě jen náhodou. Tak k čemu to je?"
Lucius se zarazil. Otočil se. V ruce růžovou spodničku. Ach ne, Maya!
"Pro dobrej pocit, přece! Já si koupím ten zlatej … ten je tááák krásnej!"
"A taky pěkně mastnej, zlato," opáčil nasládlý hlas.
"Ty mi zkazíš každou radost. A hele, není to tvůj bratr a synovec?" ukázala a zahalasila Pauline na celou prodejnu. Lucius už nestihl syna schovat do odpadkového koše a tak jen nevrle zamával a zamířil si to k pokladně.
"Takys tam moh vlízt rychlejc !"
"BOŽE, proč mě trestáš?" ptala se "potichu" Maya.
"Já tě ničím netrestám a neoslovuj mě tak na veřejnosti," řekla s úsměvem Pauline.
"Vtipná...no jdeme za nimi. Bude sranda."
"Si morbidní."
"Já? Vždycky," řekla zachmuřeně Maya a vydala se pomalým korkem k Luciusovi a Dracovi, i když se oba snažili vypadat nenápadně. S růžovými krajkami dost marná snaha.
Tohle ještě bude něco...
 


Komentáře

1 pantherka pantherka | Web | 29. prosince 2007 v 13:37 | Reagovat

panebože :DDDDDDDDDDD Ech...dobrá střelenost, má to iu na Paní norrisovou (mimochodem, kdy napíšeš 2.kapitolu? O:-)) DDDD Abych se přiznala, v ětch výčtech Esmerald a Ramba sem se začala ztrácet, ale jinak ste fakt střelený :DDD To ale neni nic špatnýho, já taky :D

2 Polgara Polgara | Web | 29. prosince 2007 v 13:42 | Reagovat

Jak už jsem psala u Enny, je to výborně napsané a chudinka mohe obrazovka

3 Melissa Melissa | Web | 29. prosince 2007 v 15:03 | Reagovat

Děvčiny...tenhle komentík bude u obou stejný, protože já smíchy nemůžu...

sice jste mě naprosto naštvali, když jste z draca udělali takového retardovaného imbecila, ale vykompenzovali jste si to tím věnováním.

já se vám ani nedivím, že jste se chlamali, když jste to psali, protože já se řezala když jsem to četla...a nemyslete jsi, že jsem se řezala žiletkou...to ne.... ale smíchy...hej to bylo fakt dokonalí a ty hlášky ve stylu... morfujem.. pikachu, liška podšitá... hej nechte si to patentovat a vyděláte víc než rowla... tohle nemělo chybu já sem musel projít celý byt, abych se uklidnila, protože tohle fakt nešlo... je to sice parodie, ale je perfektní... já už nevím co napsat, protože zase začínám mít výtlem

4 Maysie Maysie | Web | 29. prosince 2007 v 15:20 | Reagovat

Teda..sem se svíjela smíchy.. =DD Vážně  povedený.. =D

5 Merisa Merisa | Web | 29. prosince 2007 v 15:25 | Reagovat

No děvčata, že se nestydíte napsat takovou .............. dokonalou povídku!! :D Normálně mi skoro ani nestačil kapesník, když mě popadla nostalgie u Strážců vesmíru :D Jó to byli časy :D Mezi náma: já jsem výdycky bývala ten růžovej, ale pak jsem si to s jednou kámoškou vyměnila a stala se ze mě ta žlutá!! :D:D A co trprve pokémoni? :D Vždycky jsem chtěla charmandera a toho malýho růžovýho, co vypadal jako žvýkačka :D A příště do toho zapracujete i teletubbies a Lunetic co :D:D Ale na jednu důležitou telenovelu jste zapomněli - chybá tam Má tlustá Valentýna :´( :D:D To byla aspoň borka :D A co se týče spodního prádla, vidím, že Dráček má úžasnej vkus! :D:D

6 KiVi KiVi | Web | 29. prosince 2007 v 17:02 | Reagovat

:D:Dsi děláte srandu:D:D já sem se tam u toho mrazíka tlemila jak debil:D a prej Hustone máme problém:D:D prostě dokonalý:D:D

7 Ewilan Ewilan | Web | 29. prosince 2007 v 19:40 | Reagovat

tak za prve: uuuuuuuzasny a nadherny vzhled:-))

za druhe, pisu sem to, co uz jsem napsala enervate, protoze z vas holky nemuzu:-D

teda holky:-D voldy a pokemoni to je teda neco:-D asi umru smichy...ne, ja skoro rvu:-))

Né! Já ji podvedl! A s kým? Probůh … S železnou tyčkou

tohle me odrovnalo poprvy a pak to s tim supermanem a spidermanem:-D to je vazne skvela povidka a reknu vam, naladu jsem mela dneska podpsa, ale ted jste mi ji tak zlepsily, ze mam dojem, ze kazdou chvili skoncim pod stolem:-D ani mi nestacil kapesnik na utreni slz od smichu. dalsi originalni povidka a jsem vazne zvedava, jak to bude dal pokracovat:-))kam se za vami hrabe rowla...pry morfujem, liska podsita, pikachu:-D

jdu pokracovat v mym zachvatu:-D

dokonaly!!!!

8 Jennys Jennys | Web | 29. prosince 2007 v 20:24 | Reagovat

noooo tak to je hustýýý....... čupérzní, srandovní, padám smíchy :oD       supeeeeeeeeeeerrrrrrrrrrrrr

9 Melian Melian | Web | 31. prosince 2007 v 14:48 | Reagovat

pěkné! fakt dobrý- i když úplně všechny postavy co vyjmenovali jsem vážně neznala! Jinak anduel máš fakt pěknej vzhled! sama, sama? šikkulka!:) A ještě jedna věc, ta mel, to bbylo jako na mě? nebo na jinou mel?

10 volopich volopich | 31. července 2008 v 3:10 | Reagovat

House, vem si mne! :D:D:D

no ale nechapem co robi house medzi pokemonmi a telenovelami, to je nahodou ppci serial :P narcissa ma vkus :D

11 hanulka hanulka | 24. prosince 2008 v 16:55 | Reagovat

ju super...somsa u toho smila jak blazona amma skro volala na pohotovost(len nebolo nahodou to : byt ci nebyt!blablabla...! v Hameltovi?:Dale inac super..len tak dalje...

12 darkmiss darkmiss | E-mail | 5. května 2010 v 16:01 | Reagovat

tož děcka já umírám..to se prostě nedá číst..takovou blbost, ale tak geniálně napsanou jsem snad ještě nečetla !!!BRAVOOO!!! :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama